báseň
14. 12. 2010
Na koberci ze střelného prachu,
Ležela chudokrevná děva již beze strachu.
Všude kolem vznášela se nevyřčená slova,
Že to už bylo tady, že to přijde znova.
Plachý vítr zametal stopy
A duše té děvy nořila se do samoty
Nad otázkou viny..
..smály se opodál dva černé stíny.
Když chtěli nalít všem čistého vína,
Na dně jejich lahve byla jen odpudivá špína.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář