Pravda / Lež
Pravda / Lež
Ten sychravý večer schoulenou Pravdu našel jsem u dveří,
V očích smutek, jí víc než Lži, prý se nevěří!
Předlouho jsem ji nepotkal, proto pozval jsem ji dál,
Jak vstoupila, vítr bolestně zaskučel opodál.
Jen jsme seděli, mlčky, vězni čtyř stěn,
Než noc vtělila se v chladný den.
Když slunce pokrylo zemi,
Řekla tiše, že svěří se mi.
Hladila pohledem, však bičovala slovy,
Na tu trpkou řeč nebylo obhajoby.
Prý lůza prosakuje z našich jepičích snah,
A cesta životem je nám až moc příkrý svah.
Pod hloupou přetvářkou sázíme stromy..
Plodíme syny, stavíme domy,
Svatí vinní..
Synové a dcery ze Sodomy.
Přišla mi drzá..
Řekl jsem běž!
A místo ní pustil jsem do života Lež.